Výlet do Anglie

Včera jsme se vrátili z krátkého výletu v Anglii a přemýšlela jsem, jestli o tom napsat. Ale po těch všech zážitcích to prostě sepsat musím.

Jak jste si určitě všimli, Halloween je taková moje menší posedlost a tak už někdy v červenci jsem si říkala, že by bylo fajn jet se podívat do země, kde to vlastně prožívají a kam se strašně ráda vracím. Vzhledem k tomu, že Halloween pochází z Irska (a ne z Ameriky, jak někteří si mylně myslí) tak jsem si říkala, že i v okolí Londýna bych mohla vidět krásné výzdoby atd. No maličko jsem se spletla, ale k tomu se ještě dostanu.

Tak jsem zarezervovala letenky z Pardubic přes Ryanair. Už teda booking provázelo dost komplikací. Jejich web má spousty chyb, než člověku uznají platbu, dá to minimálně hodinu a 85x vás to hodí na začátek kdy celou rezervaci musíte procházet znovu. Takže s Ryanair opravdu naposledy a radši si dojedu do Brna a poletím s Wizzair. Ale na druhou stranu nás letenky vyšli na 500,- pro jednoho i s cestou zpět. Plus teda jejich stupidní poplatky, abychom aspoň seděli vedle sebe. 

Měli jsme přiletět na letiště London Stansted, který byl tedy hodinu od centra a hodinu a půl od našeho hotelu. Na oficiálních stránkách letiště jsem našla spoje, které jezdí na Liverpool station, která byla už v centru. Nejpohodlnější nám přišel vlak už z několika důvodů - cenově byl levný a lístky se dali koupit na určitý den, ale už nemusela být konkrétní hodina. Tím, že jsem to zařizovala takhle brzy, tak nás lístky vyšly v přepočtu na 1000,- pro nás oba i s cestou zpět. Jinak by to byl dvojnásobek. Takže už i cesta do centra byla zařízená.

Dále co bylo potřeba, tak najít nějaký hotel, který nebude stát hříšné peníze, ale taky nebude zablešený. Využila jsem stránky booking.com. Je přehledný a dobře se v něm hledá. Chtěli jsme hotel, který nebude přímo v centru (kvůli předraženým cenám), ale taky aby nebyl úplně daleko. Našla jsem hotel, který měl být cca 20 minut od centra autobusem. Ideálka! Teď už jen stačilo naplánovat kam všude se chceme podívat a čekat na 28.10.

Nastal den D a byl čas odletu. Cesta byla v pohodě až na přistání ve Stanstedu, kde to byl teda tvrdý žuch. Letěli jsme až večer, takže přílet byl ve 22:00 a nás ještě čekala cesta na hotel. Stansted Express na Liverpool Street Sstation jsme našli téměř okamžitě a vzhledem  k tomu, že jezdí každých 15 minut tak jsme ani dlouho nečekali. Na Liverpool jsme dorazili kolem půlnoci a nás čekala ještě cesta na hotel.

Protože jsme nevěděli jak funguje autobus, rozhodli jsme se jít pěšky. Díky bohu za GPS, která pro nás byla důležitá po celý pobyt. Trošku šok přišel v okamžiku, když jsme zjistili, že nás čeká hodina cesty, ale zvládli jsme to. Navíc jsme měli šanci vidět krásný noční Londýn a tím, že byla sobota, spousta lidí mířila na různé Halloweenské párty (ale viděla jsem kostýmy, které bych ani vidět opravdu nepotřebovala, někteří postrádali soudnost). 

Přes centrum jsme se postupně dostávali hlouběji do části Londýna, kde po setmění by nikdo neměl být. Bylo to jak z Amerických filmů - všude černoši, staré zkrachovalé obchody počmárané graffiti, obchody, které vypadali jako vrata od garáže a všude špína. V tu chvíli přišla na řadu malá nervozita, kde že ten hotel vlastně máme.

Na hotel jsme tedy dorazili nějak kolem 1 hodiny ráno, totálně ušmajdaný s vidinou pohodlné postele. No vystřízlivění na sebe nenechalo dlouho čekat. Náš pokoj byl až na úplném konci hotelu, v části kde smrděla kuchyň. Tím, že jsme byli rádi, že jsme dorazili, šli jsme hned spát bez většího rozhlížení. Ráno nastal šok.

Když jsem rozhrnula záclony, zjistila jsem, že nás výhled je na střechu a zeď na které jezdí vlak! Minilednička byla prázdná a mám tušení, že i vypojená a vedle postele nesvítila jedna žátrovka. Při prvním pohledu na koupelnu, bylo vše v pohodě, ale na ten druhý to už tak v pohodě nebylo. Sprcha neodtékala, kanálek v podlaze byl plesnivý (plíseň byla cítit po celé koupelně), odrbané splachovadlo a ošoupané dveře. No, uklidňovala jsem se tím, že to máme opravdu jen na přespání a že budeme stejně celé dva dny někde pryč. Ale ty peníze opravdu neodpovídali. Další šok přišel hned co jsme vyšli z hotelu.

Náš hotel byl umístěný v černošské čtvrti (byli jsme snad jediní bílé barvy). No, takže rychle na autobus a honem do centra. Docela dobrý tip pro vás - na autobus se musí mávat, jinak nezastaví. Lístky se neprodávají jako u nás samostatně, ale někde v automatu si musíte koupit za 5 liber celodenní lístek, nebo v obchodě Travel Card (ta stojí 5 liber + kredit, který chcete nahrát) a nebo nejpohodlnější, prostě u řidiče přikládat kreditku.

Konečně jsme byli na cestě do centra :).

Protože jsem fanda Yankee a Radek zase her, našli jsme si místo kam se chceme podívat jako první. Velké obchodní centrum Pavilon kde měl být obchod s Yankee a i Game. Našli jsme si, že  musíme zpět na Liverpool Street a dále vlakem do Waltham Cross. Koupili jsme si rovnou Day Travelcard, kterou jsme mohli používat i na metro a autobusy. Cesta trvala přibližně hodinu a i když Waltham Cross byl součást Londýna, bylo tam klidno, krásné domečky a příroda. Našli jsme celou obchodní zónu a její součástí byl náš hledaný Pavilon. Ale zdálo se nám to nějak malé a obchody co hledáme nikde. A tak se Radek znovu podíval do GPS. Zjistil, že jsme jeli úplně špatně a že my nehledáme Pavilon, ale Pavilion. Jedno pitomý písmenko. A tenhle Pavilion byl úplně na druhé straně než kam jsme jeli. Takže zpět na London Liverpool Street a odtamtud hodinu metrem do našeho cíleného Pavilionu.

Kolem 12 hodiny jsme konečně dorazili tam, kam bylo v plánu už od rána. Dali jsme si oběd a šlo se na nákupy. Zjistili jsme, že jeden z dalších obchodů byl Primark. Shopping mania mohla začít. 

A takhle to dopadlo :D!

Po nákupech jsme se vydali zpět na hotel odložit všechny tašky s nákupy a honem rychle z hotelu zpět do centra k London Eye. Než jsme se tam dostali, byla už tma a tak se nám naskytl krásný pohled na celé nábřeží podél Temže.

Vzali jsme to od London Eye po břehu Temže až k Tower Bridge, takže krásná procházka minimálně na dvě hoďky.

Druhý den jsme se sešli na kafe s mojí "náhradní mamkou" Jane. Byla jsem u ní jako au pair a starala se o její holčičku Anysiu. Je to úžasná rodina a tak jsem byla šťastná, že se s ní můžeme vidět. Po kafi jsme se vydali na Oxford Street na další nákupy a celý den jsme trávili různým šmajdáním po celém centru, nákupech a v metru. Stanice metra byla asi 20 minut od hotelu, takže jsme chodili i hezkou čtvrtí (sice taky jen černošskou), ale člověk si tam nepřipadal divně a dokonce se i kochal krásnými baráčky. 

Na hotel jsme šli brzo, abychom se ještě maličko vyspali. Měli jsme vstávat ve 2 ráno, protože letadlo letělo o půl 7. Autobus nám jel téměř hned, za 20 minut jsme byli zpět na Liverpool Street Station. Hned co jsme vystoupili z autobusu, začali nás obtěžovat bezdomovci. Až jsem z toho byla v šoku, jak jsou strašně vlezlí a neodbytní. No a zjistili jsme nemilou zprávu. Nádraží je zavřené a mělo se otevírat až v 5:30 (stihnout náš let bylo naprosto nemyslitelný), takže příště nevěřit internetu. Začala jsem maličko panikařit co budeme dělat. Taxík by nás stál 100 liber a vlakem bychom let nestihli ani náhodou. Naštěstí jsme našli, že tak jako je vlak Stansted Express tak je i autobus a ten stál 20liber. Měl jet ve 2:45, ale měl zpoždění a na letiště jsme dorazili ve 4:20. Celou cestu jsem byla ve stresu, že tam zůstaneme, ale naštěstí vše dobře dopadlo. Na letišti nebylo tolik lidí kolik jsem očekávala, takže kontrolou jsme prošli během minutky. Měli jsme krásnou hodinu v klidu na letišti a já si mohla ulevit.

Otevřela se brána a my mohli letět :) 

I přes všechny ty trable jsme oba moc nadšení, že jsme tam byli. Vzali jsme si ze všeho velké poučení a příště víme co udělat jinak. Londýn je krásný a hlavně obrovský město kam se vždy budeme rádi vracet. Nejspíš z toho uděláme tradici a budeme tam lítat každý rok. Už víme, že první musíme zjišťovat co to je vlastně za čtvrť kam jedeme. Jak jste si určitě všimli, moc fotek Halloweenu nemám. Z toho jediného jsem byla opravdu zklamaná - už tam spíše měli Vánoce a jediný Halloween jsem viděla v Poundlandu (což byl ráj, protože za pár korun může člověk nakoupit spoustu super dekorací na party, tak jsem aspoň něco málo pokoupila). Jinak dýně prý dlabou až 31. a to my už museli pryč.

Jsem ráda, že jsme tam jeli, já mám aspoň klid na dušičce, že o nic nepřicházím a příští rok můžeme letět v jiném období :).

Takže takový byl náš výlet, i když jsme tam byli plnohodnotně 2 dny, stálo to za to a opravdu jsme toho stihli strašně moc. 

Pokud se vám můj blog líbí a chcete dostávat informace o aktuálních článcích, můžete dát like na -> facebooku nebo sledovat na -> instagramu:). Přidávám tam pravidelně fotky, takže nemusíte čekat na článek.

S láskou, eN ♥